Únor '24

Vedle Říma založil legendární Romulus také kalendář. Ten se mu ale povedl méně, neb obsahoval pouze deset měsíců a byl zhruba o šedesát dní kratší, než trvá oblet zeměkoule kolem Slunce. Po pár letech bylo jasné, že se někde stala chybka, ale náprava musela počkat  na změnu ve vedení. Revizi tedy implementoval až druhý římský král Numa Pompilius, jenž pochopil, že je třeba přidat dva měsíce. Tak se zrodil leden a únor.

Chladnokrevný automat na logiku ale Numa nebyl. Z pověrčivosti neměl rád sudá čísla. Na jeden měsíc však sudý počet dní padnout musel a jak tušíte odnesl to únor s dvaceti osmi dny. Aby si Numa volbu obhájil, vyhlásil únor měsícem neštěstí a truchlení za mrtvé.

Když pozdější římští vládci zjistili, že i Numův kalendář potřebuje prodloužit o dalších deset dní, nikdo nechtěl protahovat měsíc neštěstí a raději se prohloubila nerovnost mezi bratry měsíčky. Danajskou ohlodanou kost pak hodil únoru Julius Ceasar, kterýžto sice přidal otloukánkovi jeden den, avšak pouze jednou za čtyři roky a učinil z něj tak jediný zmatečný měsíc bez pevně dané délky.

Na Váš únorový model jsme si tedy dovolili umístit několik kroužků jako symbol toho, že chceme-li se nazývat skutečnými demokraty, pak bychom neměli trpět ani nerovnoprávnost mezi kalendářními prvky. Je třeba vážně zvážit kalendářní reformu. Kupříkladu náš pokladník Gustav Škudlonožka navrhuje všechny měsíce zkrátit a jejich četnost zvýšit.